Ptáci ve městech

Drobní pěvci: Poslechově nám zpříjemňují pobyt v přírodě i ve městě, živí se hmyzem, různými plody a semeny. Pokud chceme podpořit drobné pěvce, měla by obec myslet na dostatek chemicky neošetřované zeleně, v parcích zachovávat rozsáhlejší husté křoviny a zejména staré doupné stromy (stromy s dutinami). Jen tam, kde přirozená hnízdiště chybějí, má smysl zavěšovat hnízdní budky. K zimnímu přikrmování je vhodné zrní (slunečnice, obilí, vločky) a lojová potrava.

Havrani: Systematicky patří mezi pěvce, vyznačují se vysokou inteligencí a lidé je často zaměňují s jinými druhy krkavcovitých ptáků. Hnízdí v koloniích v korunách vysokých stromů. Havrani se v našich městech vyskytují ve větším množství jen v zimě, kdy k nám přilétají zimovat větší hejna ze severovýchodu.

Rorýsi: Patří mezi zvláště chráněné živočichy. Ohrožují je nevhodně prováděné rekonstrukce budov, při nichž přicházejí o svá hnízdiště v různých dutinách. Jak při rekonstrukcích postupovat ke spokojenosti lidí i rorýsů se dozvíme na www.rorysi.cz.

Vlaštovky a jiřičky: Zatímco vlaštovky hnízdí uvnitř budov (stáje, průjezdy), jiřičky si stavějí hnízda ve výklencích venkovní fasády. Velké kolonie nacházíme i na průmyslových objektech nebo mostech. Aby nám jiřičky fasádu neznečišťovaly, připevňujeme pod jejich hnízdo prkénko.

Dravci: V přírodě plní úlohu zdravotní policie podobně jako havrani. Ve městech se vyskytují hlavně poštolky živící se myšmi a krahujci, kteří loví hlavně drobné ptáky - v obcích nemohou mít úlohu plašení nežádoucích holubů. Chované větší dravce k tomu lze využít, například na letištích.

Holubi: V našich obcích a městech se vyskytují dva druhy holubů: větší, původně lesní holubi hřivnáči a menší, mnohem početnější zdivočelí domácí holubi - „věžáci“. S holuby věžáky je spojena řada problémů, které se ale někdy zveličují (například zdravotní rizika). V některých lokalitách je ale skutečným problémem poškozování historických památek trusem. Jediným efektivním řešením je mechanické zabránění přístupu holubů tam, kde je nechceme (například pomocí sítí).

Kachny a labutě: Labutě jsou ozdobou vodních ploch a v dobré víře je s spolu s kachnami lidé rádi přikrmují. Nejvhodnějším krmivem je obilí, kukuřice nebo obilné vločky. Méně vhodné je pečivo, které ovšem labutě i kachny preferují. Pečivo by nemělo být úplně čerstvé a mělo by být nakrájené na zhruba centimetrové kousky, zbavené soli a koření, bez plísně a žluklých tuků. Nejpřirozenějším krmením je čerstvě posekaná tráva. Přikrmování při vyšších teplotách vede ptáky ke ztrátě potřeby a schopnosti hledat potravu vlastními silami a není tudíž žádoucí. Rizikem pro vodní ptáky je rušení od volně pobíhajících psů.

Kormoráni: Stabilně u nás hnízdí přibližně jen kolem 300 párů, na podzim ale přilétají velká hejna ze severu. Přestože se u nás ročně odstřelí přes 4.000 kormoránů (mnohonásobně víc, než je celá naše hnízdící populace), zimuje u nás každoročně 8-14.000 jedinců. Snahy o snížení počtu odstřelem se tedy evidentně míjejí účinkem. Problémy zvětšují přerybněné rybníky a umělá koryta řek neposkytující rybám možnost úkrytu.

Migrující ptáci: Ptáci mohou za letu narážet do trolejí na mostech, do prosklených ploch a také mohou být zasaženi elektrickým proudem na nezajištěných sloupech vysokého napětí. Tyto případy často končí jejich smrtí. Nutná je spolupráce architektů, dopravních podniků a energetiků s ornitology, ale svá vlastní okna či zimní zahrady si
musí ošetřit každý sám – například samolepkami (včetně těch průsvitných s UV efektem, ovšem pro ptáky viditelných).Více k zajištění oken proti nárazům ptáků nalezneme na www.ochranaptaku.cz.

Krmení: Ptáky v žádném případě nekrmíme čímkoli, co obsahuje sůl. I jedno větší zrnko soli ze slaného rohlíku může být smrtelné pro malé ptáky, jako je třeba čížek. Ptáci by neměli dostat ani příliš mnoho cukru, čerstvé pečivo, uzeniny nebo jakékoli zkažené potraviny. Pro zimní krmítkové krmení je ideální slunečnice, ovesné vločky, různá semena, ale třeba i jablka nebo brambory vařené v nesolené vodě.